IS-2

Mikuláš Hampl

 

Typ: Těžký tank
Posádka: 4 (velitel, střelec, nabíječ, řidič)
Délka: Korba: 6,80 m
S kanonem: 9,80 m
Šířka: 3,44 m
Výška: 2,93 m
Hmotnost: 46 t
Pohon a výkon: 12­válcový diesel V­2­IS, 500 koní
Maximální rychlost: 37 km/h
Dojezd: Silnice: 250 km
Terén: 150 km
Pancéřování: Trup: 60 – 100 mm
Věž: 90 – 100 mm
Výzbroj: Primární: 122 mm kanon D­25T
Sekundární: 1 ⨯ 12,7 mm kulomet DŠK 1938, 3 ⨯ 7,62 mm kulomet DT

Ukořistěný IS-2, „Určeno pro Oberkommando der Wermacht“

Nepovedený těžký tank KV-1 nahradili Sověti po několika peripetiích s prototypy v dubnu roku 1944 novým typem IS-2 (Iosif Stalin), který byl mimo jiné inspirován poznatky získanými z rozborů ukořistěných nacistických Tigerů. Produkci zajišťoval především Čeljabinský státní závod těžkého strojírenství č. 100, integrující různé, před frontou frontou evakuované továrny. Disponoval též velmi důležitými jeřáby na manipulaci s těžkou obrněnou technikou.

Pancéřování stroje o síle 120mm na čele korby a 100mm na čele věže bylo sice úctyhodné, ale jak bylo při balistických testech zjištěno, nestačilo na kanony Pantherů a Tigerů. Nezranitelnosti těmito kanony by se dosáhlo až při použití pancíře silného 150mm, což by významnně omezilo mobilitu nového tanku. Konstruktéři to z části vyřešili zvýšením sklonu pancéřovaných ploch.

Použitý kanon D-25T ráže 122mm s délkou hlavně 43 ráží (5,25m) a teoretickým dostřelem 14km dokázal probýt kolmý pancíř o síle 150mm až na vzdálenost jednoho kilometru. V tanku však bylo uloženo pouze 28 nábojů a z toho jen 8 protipancéřových. Jako podpůrné zbraně měla posádka k dispozici tři kulomety DT ráže 7,62mm, přičemž jeden byl uschován pro případ boje mimo tank.

Nový obrněnnec s přezdívkou „Stalinec“ na bojišti vynikal především svou robustností a tolerací k chybám osádky. Zároveň byl nevšední jednoduchostí své konstrukce a snadnou údržbou, takže mohl být vyráběn a sloužit na frontě v relativně velkých počtech. Dohromady bylo postaveno přes 3300 těchto těžkých pancéřovaných monster, čímž se IS-2 stal nejpočetnějším těžkým tankem v historii.

Na rostoucí nasazování protitankových kumulativních zbraní reagovaly posádky zavedením ocelových rámů, drátěných pletiv, nebo plných plechů, které navařovaly na věž i korbu tanku. Ohořelé díry po zásazých kumulativními střelami pak Sovětští tankisté nazývali „polibky čarodějnic“.

Co se z pohledu obyčejného tankisty týče, nebyl „Stalinec“ příliš komfortní. Zvláště řidiče IS-2 znevýhodňovala absence jeho vlastního průlezu, když měl stroj jen dva průlezy do stroje. Komunikace mezi jednotlivími osádkami IS-2 nebyla rovněž ideální, neboť kompletní radiovýbavou (vysílač+přijímač) disponovaly pouze stroje velitelské, ostatní běžné stroje měly jen přijímače, což mělo ze strany sovětského velení zajistit systém bez zbytečných otázek.

Těžký sovětský tank IS-2M v tankovém muzeu v Kubince

Citace zde

Top