Reinhard Heydrich – 1. díl

Václav Martinů

 

Reinhard Tristan Eugen Heydrich se narodil 7. března roku 1904 v pruském městě Halle nad Sálou. Jeho rodiči byli Bruno, skladatel, operní pěvec, zakladatel a zároveň ředitel hallské hudební konzervatoře, a Elisabeth Heydrichovi. Měl 2 sourozence: o dva roky starší sestru Marii a Heinze Siegfrieda, který byl o rok mladší.

Reinhard uměl hrát na klavír a housle ještě než šel do školy. Ve škole byl trvale jedním z nejlepších žáků (na jeho známky dohlížela matka Elisabeth). Jeho rodina byla též nábožensky založená – každý večer jim matka předříkávala modlitby a v neděli chodívali do kostela. V kostele byl krátce i ministrantem. Ale jelikož byl Reinhard slabý a často nemocný, tak jej rodiče vedli ke sportu. Běhal, plaval, plachtil, jezdil na koni nebo šermoval. Ostatně v šermu se později stal mistrem Baltu, Severního moře nebo SS. Kvůli němu také rodina vždy na léto odjížděla do přímořských lázní Swinemunde, kde se koupali, plavili ve člunu nebo podnikali turistické výlety.

Heydrich v šemířském obleku

Toto všechno si rodina Heydrichových mohla dovolit díky tomu, že konzervatoř, kterou spravoval otec Bruno, byla stále na vzestupu – roku 1907 do ní chodilo 250 žáků, v roce 1911 jich bylo už 400. Znovu díky tomu, že byli bohatí, tak mohl mladý Reinhard jít na reformní gymnázium. Tady vynikal Heydrich také- v přírodních vědách byl jedním z nejlepších, zvláště jej bavila chemie. Ale nesoustředil se jen na školu, měl rád i špionážní romány nebo kriminálky. Tato záliba mu později pomohla u Himmlera, kde tyto skutečnosti uplatnil při „přijímacím pohovoru“.

V jeho mládí ale nebylo idylické vše – vypukla 1. světová válka. Jelikož mu bylo 10, nemohl narukovat do armády, a proto ji alespoň sledoval jako jedno velké dobrodružství, kde Německo musí vyhrát. Navíc kvůli zhoršujícím se životním podmínkám byl jeho otec nucen roku 1914 propustit několik učitelů kvůli utichajícímu zájmu o konzervatoř. Samozřejmě, že do lázní již nejezdili. Pronajímali si lesní hájenku.

Když byl na jaře 1916 vydán Musik Lexikon, pod heslem Bruno Heydrich bylo mimo jiné psáno, že se vlastně jmenuje Süß, tudíž je Žid. Sám Bruno antisemitsky nevystupoval, ale toto nařčení jej velmi naštvalo, protože mu mohlo pokazit reputaci. Zde je počátek pozdějšího občasného podezření, že i Reinhard Heydrich je Žid. Toto obvinění ale nebylo nikdy dokázáno. Později si i sám Himmler svého spolupracovníka prolustroval, ale shledal jej „rasově čistým“.

Poté, co skončila válka, nastal obrat v životech celé jejich rodiny. Ve městě se často konaly stávky obchodníků, ale i policistů, lékařů atd. Jelikož zde došlo ke krvavým střetům, byl do města vyslán Maerckův dobrovolnický sbor. Do tohoto sboru se tehdy přihlásil i patnáctiletý Heydrich. Mnoho dětí jeho věku v tom spatřovalo náhražku války – měli zbraně, helmy a uniformy, ale skoro nic se jim nemohlo stát. Bylo to tedy spíše takové romantické válčení. V tomto období tedy nelze spatřovat nějaký budoucí militarismus Heydricha.

Navíc zájem o studium na konzervatoři byl již tak chabý, že v roce 1922 ji navštěvovalo pouze 200 dětí. Z toho plynulo, že rodina již byla na pokraji nouze – neměla z čeho platit elektřinu, uhlí a plyn. Bruno Heydrich byl dokonce nucen požádat město o finanční dotaci na plyn a elektřinu ve výši 10 000 marek, kterou ale nedostal. Ve stejném roce Reinhard maturoval s dobrými známkami, a tak se rozhodl pro dráhu důstojníka u námořnictva. Toto rozhodnutí se ale nelíbilo otci, který z něj chtěl mít hudebníka a vedoucího svého životního díla, tedy konzervatoře. Nastoupil 1. 4. 1922 a přesně o dva roky později byl povýšen na praporčíka. Po povýšení byl převelen do důstojnické školy v Mürwicku u Flensburgu. S ostatními kadety se prý nepřátelil a stranil se jich, což však nemusí být pravdivé kvůli tomu, že byli dotazováni po válce. Ze zřejmých důvodů nechtěli tvrdit, že se kamarádili s vynálezcem řešení židovské otázky a tím pádem vrahem milionů Židů. 1. července 1928 byl povýšen na námořního nadporučíka, čehož využíval ve vztazích se ženami.

Reinhard Heydrich

6. prosince 1930 se na plese v Kielu seznámil se svou pozdější manželkou Linou von Osten. Jejich společenská úroveň se ale značně lišila – její otec vyučoval na vesnické škole a matka byla jeho dřívější žákyně. Heydricha byl Linou okamžitě okouzlen. Mimo jiné proto, že byla sebevědomá a hezká devatenáctiletá blondýnka. Jelikož byla přitažlivost oboustranná, tak jí Reinhard nabídl, doprovod domů. Během cesty si domluvili schůzku.

Již o tři dny později ji Reinhard pozval do divadla. Když poté byli v nedaleké vinárně, Reinhard ji požádal o ruku. Jelikož se znali pouhý týden, tak Lina uvedla mnoho námitek- například, že jej její rodiče ještě ani neviděli, nebo že ještě ani nemá dostudovanou školu. Nakonec však nabídku přijala. 18. prosince, 12 dní po seznámení, se tajně zasnoubili. Podmínkou sňatku ale bylo dobré finanční zabezpečení, které však později ztratil. Jelikož rodina von Ostenů po ztrátě společenské vážnosti velmi sympatizovala s NSDAP a SA (Linin bratr byl v SA již dva roky před jejich seznámením), tak se i Reinhard začal přizpůsobovat a zajímat o národně socialistický názor na dění ve světě. Naplno však konvertoval k nacismu až o rok později. K tomuto kroku mu pomohla i osobní tragédie u námořnictva.

Lina von Osten totiž nebyla jedinou ženou, s níž Heydrich udržoval vztah. Tou druhou byla jakási dívka z Postupimi, jejíž jméno není známo. Když Reinhard rozesílal stručné oznámení o zasnoubení, poslal jej i téhle ženě, která se z toho zhroutila. Heydrich s ní totiž udržoval milostný poměr do posledníího dne. Její otec si poté na Heydrichovo chování stěžoval přímo u Ericha Raedera, což byl vrchní velitel námořnictva. Ten poté v lednu roku 1931 nechal Heydricha předvolat před čestnou radu námořnictva, kde se měl k celé věci vyjádřit. Kdyby se choval normálně a přiznal se ke vztahu, nejspíše by to skončilo oficiální důtkou. Kvůli své aroganci si však proti sobě popudil „soudce“, kteří jej poté degradovali na vojína a vyloučili z námořnictva. Rázem se ocitl bez práce, možnosti kariéry a bez peněz.

K získání práce mu pomohla jeho kmotřenka, jejíž syn byl u NSDAP. Aby zde mohl pracovat, tak musel vstoupit do strany, což učinil 1. 6. 1931. Jelikož do strany vstoupil relativně brzo, tak nemohl být nařčen z kariérismu jako přistoupivší po roce 1933. Další zásadní posun v jeho životě nastal, když se dostavil do Mnichova na pohovor s Himmlerem. Heydrich na Himmlera udělal velký dojem svým vzhledem a zjevnou inteligencí. Požádal jej proto, aby mu načrtnul organizační plán útvaru SS. Zde Heydrich uplatnil svou četbu detektivek a špionážních románů z dětství. I když neměl s tajnými službami žádné zkušenosti, Himmler byl mimo obraz úplně. Jelikož neměl ani potuchy, jak by tajná služba měla vypadat, byl Heydrichovým plánem nadšen.

Prvních šest měsíců v Mnichově bydlel v Türkenstrasse, kde byl byt určen přímo pro svobodné esesmany. I když se velmi snažil svou tajnou službu udržet v tajnosti, nepodařilo se mu to. Mnichovský Münchner Post zveřejnil dlouhý článek o jeho SS. Bylo zde uveřejněno i jeho jméno s poznámkou, že byl vyloučen z námořnictva, což vedlo k ještě větší podezřívavosti ke kolegům než předtím.

Reinhard Heydrich se svou ženou Linou von Osten
Top