USS Enterprise

Jiří Fiala

 

Třída: Yorktown
Označení: CV-6/Později CV(N)-6
Šířka: 33m
Délka: 251,5m
Posádka: 2800 mužů
Plný výtlak: 32 060t
Rychlost: 32,5 uzlů (60,2 km/h)
Výzbroj (1945): 8 děl ráže 127mm, 20 dvojkanonů ráže 40mm, 50 kanonů ráže 20mm
Počet letadel: 96 letounů
Typy letadel: Na začátku války: F4F Wildcat, TBD-Devastator, SBD-Dauntless
V polovině války: F6F Hellcat, TBF-Avenger, SBD-Dauntless
Na konci války: F6F Hellcat, TBF-Avenger, SB2C-Helldiver

Na moře byla spuštěna roku 1936. Enterprise vždy chránily torpédoborce a křižníky, nebo bitevní lodě. Tato loď se zúčastnila skoro každé velké bitvy v tichomořské válce. Na konci války měla letadlová loď Enterprise 20 hvězd za každou velkou bitvu. Byla to jediná letadlová loď třídy Yorktown, která přežila Druhou světovou válku. Jednu dobu byla jedinou Americkou letadlovou lodí v Tichém oceánu. Byla to první americká letadlová loď operující v noci. Prvního července 1958 byla prodána do šrotu. Přezdívala se většinou: Šťastné „E“ (Lucky „E“), Velké „E“ (Big „E“), „Pádící duch“ (The Galloping Ghost), nebo „Šedý přízrak“ (The Grey Ghost).


Když Enterprise plula do přístavu Pearl Harbor (7.prosince 1941) zastihla bouře, a protože doprovázející torpédoborce v bouři spotřebovali skoro všechno palivo, musela jim ho letadlová loď doplnit. To letadlovou loď zpomalilo natolik, že při útoku na Pearl Harbor byla stále ještě 200km od přístavu, tak se vyhnula nepřátelskému bombardování. Přesto ztratila 6 z 18 letadel které ten den vyslali.

17. dubna 1942 Enterprise dostala rozkaz, aby plula na sever. Nikdo nevěděl proč a další den námořníci spatřili něco nečekaného. Spatřili letadlovou loď na které byla velká letadla. Byla to letadlová loď USS Hornet, na které bylo 16 armádních bombardérů B-25 Mitchell, které měli za úkol vybombardovat Tokio a další průmyslová města. Měli zničit továrny a demoralizovat nepřítele. Protože na vzletové palubě Hornetu byly bombardéry nemohly stíhači chránit loď, a proto tam byla Enterprise, aby chránila USS Hornet. Jako první vzlétl velitel letky plukovník Jimmy Doolittle (Podle něj pojmenováno: „Doolitlův nálet na Tokio“). Nejdříve to vypadalo že bombardér je moc těžký a že spadne do moře, ale nespadl. Bombardéry měli vzlétnout z Hornetu, bombardovat nejen Tokio a pak letět do Číny, kde měli přistát. Byla to velmi riskantní operace, protože nikdo nevěděl, jestli jim vydrží palivo. Většina letců musela kvůli nedostatku paliva vyskočit nebo nouzově přistát. Tři letci zahynuli, osm bylo zajato, ale morální dopad byl velký na obou stranách. Američany to nesmírně povzbudilo a naopak Japonci dostali pocit že jejich vlast není chráněna a rozhodli se zřídit na ostrovu Midway základnu.

Dne 3. června 1942 letadlová loď směřovala k atolu Midway,doprovázena letadlovou lodí USS Yorktown, USS Hornet, 50 podpůrnými loděmi. Proti sobě měli 4 japonské letadlové lodě, 7 bitevních lodí a okolo 150 podpůrných lodí. Enterprise a její sesterské lodě měli za úkol ochránit ostrovy Midway. Pokus o útok na nepřátelské letadlové lodě torpédovými bombardéry TBD-Devastator přežily pouze 4 letadla. Střemhlavé bombardéry SBD-Dauntless nakonec ale potopily všechny nepřátelské letadlové lodě a jeden křižník. Američané ztratili jeden torpédoborec a jednu letadlovou loď. V této bitvě zemřela většina profesionálních japonských pilotů. Byla to zlomová bitva ve Druhé světové válce.

SBD Dauntless na palubě Enterprise Letadlová loď USS Enterprise během operace na Gilbertových ostrovech

 

Ráno 7. srpna 1942 americké lodě a bombardéry začaly bombardovat ostrov Quadalcanal. Spolu s Enterprise plul křižník USS North Karolina. V poledne zahájili Japonci protiútok. I přesto ráno 8. srpna americká námořní pěchota obsadila japonské letiště a přejmenovala ho na Hendersonovo letiště. Protože si Američané mysleli, že mají bitvu o Quadalcanal vyhranou, tak vyslali obě letadlové lodě pryč. V noci ale připlul Japonský námořní svaz a zničil většinu amerických lodí. To, že USS Enterprise byla v době japonského útoku pryč ji asi zachránilo. Na místě kde proběhla bitva bylo tolik potopených lodí, že se mu začalo říkat průliv z ocelovým dnem. Lodě co tento útok přežily museli odplout na otevřené moře. Jednotky Americké námořní pěchoty zůstaly obklíčené. 20. Srpna 1942 připlul Japonský námořní svaz k Šalamounovým ostrovům, aby zničil americké letadlové lodě včetně Enterprise a aby vyčistil ostrov Quadalcanal od americké námořní pěchoty. 24. srpen 1942 objevil americký hydroplán japonskou letadlovou loď Rijujo a Američané vyslali 23 střemhlavých bombardérů z Enterprise, aby ji potopily. Bombardéry z ní nakonec udělaly plovoucí vrak. Odpoledne se ale u Enterprise objevily nepřátelské bombardéry. Enterprise zasáhly 3 bomby. Paluba lodi byla na mnoha místech proražená, dva ze tří výtahů byly nefunkční, voda se valila do podpalubí. V této bitvě padlo 77 mužů. I přesto se Američanům podařilo ubránit ostrov Quadalcanal.

Dne 26. října 1942 se Enterprise po velkých opravách vrátila do služby, aby pokračovala v bojích s Japonskem. Průzkumné letouny z Enterprise našly u ostrovů Santa Cruz čtyři japonské letadlové lodě: Shokagu, Zoikagu, Junyo, Zuiho. Protože průzkumné střemhlavé bombardéry zaútočili na Zuiho a zničily letovou palubu, tak Zuiho už na začátku této bitvy nemohla vysílat, ani příjmat letadla, takže nemohla plnit svoji hlavní funkci. Japonská letadla ale vzlétla ještě dříve než Američané našli letadlové lodě a už mířily k Enterprise a její sesterské lodi USS Hornet. Když Japonci přilétali zahalila Enterprise oblačnost, takže ji Japonci nezpozorovali. USS Hornet ale vidět byl. Hornet zasáhly 4 bomby, 2 sebevražední piloti a 2 torpéda. USS Hornet byl mimo provoz a jeho letadla musela přistát na Enterprise. Paluba Enterprise byla ihned přeplněna. Útok teď přišel na Enterprise, ale nové 40mm kanony sestřelily většinu letadel. Třem Japoncům se ale podařilo shodit na Enterprise bomby. Japonské střemhlavé bombardéry odletěli, ale teď přišel čas na japonské torpédové bombardéry. Tři japonské torpédové bombardéry ve stejnou dobu shodily svá torpéda na Enterprise. Letadlová loď ale udělala velice ostrý manévr přídí proti torpédům a torpéda Enterprise nezasáhla. Enterprise ustoupila. USS Hornet zasáhly ještě 2 torpéda. Admirál nařídil, aby Hornet potopili, ale Hornet odmítal zemřít. Až večer kdy USS Hornet našli Japonci, tak se jim ho podařilo potopit. Enterprise zůstala jedinou letadlovou lodí námořnictva USA. Poté plula zpět domů kvůli důležitým opravám, ale už 13. listopadu se vrátila zpět na moře. Japonci si mysleli, že Enterprise je mimo provoz, takže když se vrátila byli zaskočeni.

Když se Enterprise vrátila, bylo jejím hlavním cílem zničit japonské posily plující na Quadalcanal. Protože u ostrovů Santa Cruz byl poškozen přední výtah natolik, že nemohl být opraven v docích na Nové Kaledonii, musela některá letadla přistávat na Hendersonově letišti. Třináctého listopadu 1942 vzlétlo z Enterprise 9 letounů TBF-Avenger a 6 letounů F4F-Wildcat, aby letěla na Hendersonovo letiště a aby zničila všechny japonské lodě a letadla, které cestou uvidí. Nejdříve zahledli japonskou bitevní loď Hiei. Shodili osm torpéd a tři z nich se trefily. Japonská loď se začala naklánět a Japonci ji museli potopit. Poprvé ve druhé světové válce letadlová loď USS Enterprise potopila bitevní loď. Poté Enterprise vyslala dvě perutě střemhlavých bombardérů SBD-Dauntless, aby zničila japonské transportní lodě. Většina transportních lodí byla potopena. I přesto v noci čtyři japonské lodě zakotvily u Quadalcanalu, aby co nejrychleji vyložily posily. Ráno je bombardéry objevily a všechny zničily. Tohle byl poslední pokus Japonců znovu obsadit Quadalcanal.

Po velkých bitvách jako například u Quadalcanalu, nebo Midway Japonci už neměli dost letadel a zkušených pilotů, na to, aby útočili ve dne. Ale v nočních náletech byli dobří. Večer 29. ledna 1943 když Američané vezli posily na Quadalcanal a zaútočili na ně Japonci, letadla z Enterprise dostala rozkaz, aby vyrazila a chránila křižník USS Chicago, který byl zasažen dvěma torpédy a byl vzdálen asi 550km od Enterprise. Chicago byl tak poškozen, že ho museli táhnout. Následující den ve čtyři hodiny byly spatřeny japonské bombardéry, které se vrátili, aby Chicago definitivně zničily. Letouny Grumman F4F Wildcat z Enterprise okamžitě vylétly, aby bombardéry sestřelili. Čtyřem japonským bombardérům se podařilo útok stíhaček přežít a shodili torpéda a všechna se trefila. Poté stíhačky zničili další dva bombardéry a pouze dva japonští piloti unikli. Křižník USS Chicago se potopil a byla to poslední velká Americká loď potopená u ostrova Quadalcanal.

Po těchto bojích musela Enterprise plout do USA, aby prošla generální opravou. Cestou, když se zastavila v přístavu Pearl Harbor dostala letadlová loď USS Enterprise Prezidentskou citaci, nejvyšší vyznamenání které může americká válečná loď dostat. Enterprise byla úplně první lodí, která dostala toto vyznamenání. Když se vrátila do přístavu ve státě Washington prošla mnoha vylepšeními například: Protitorpédové blistry (dutiny chránící plášť proti torpédy), nové radary, více protiletadlových děl, dělostřelecké zaměřovače (radary) Mk. 37 a Mk. 51, nebo nové stíhačky Grumman F6F Hellcat. Asi rok byla jedinou Americkou letadlovou lodí, nyní se stala vlajkovou lodí jednoho z nejvěčích Amerických operačních svazů.

Enterprise vracející se na bojiště po generálních opravách

Nyní se Enterprise se svým operačním svazem pokusí obsadit atol Makin. Američané ostřelovali ostrov dnů, aby se mohly pozemní jednotky rychleji vylodit, a aby mohly rychleji obsadit ostrov. 20. listopadu 1943 začali Americké stíhačky ostřelovat Japonské pozice, střemhlavé bombardéry SBD-Dauntless shazovali skoro půltunové bomby a bombardéry TBF-Avenger shazovali své skoro tunové bomby. Poté se vojáci americké námořní pěchoty začali vyloďovat na atolu Makin.Večer 25. listopadu 1943 se k americké flotile blížili japonské torpédové bombardéry. Protože Enterprise už měla zkušenosti z předchozích bitev věděli, že protiletadlová děla loď ve tmě pouze odhalují, a tak Enterprise nestřílela, aby neskončila jako USS Chicago. Za několik minut americké lodě sestřelily všechny japonská letadla. Útok byl neúspěšný. I přesto se potřebovali Američané naučit techniku nočního boje. Billu Martinovi se podařilo přesvědčit nadřízené a několikanásobné letecké eso „Drsňák o’Hare:“ se stal velitelem letky dobrovolných pilotů. Tato letka dostala přezdívku „Černí panteři“ (The Black Panthers). Tato letka dostala jako první úkol chránit Enterprise v noci. V 6:00 večer tři stíhačky Hellcat a bombardér Avenger vybavený radarem vzlétli z Enterprise a Avenger s radarem měl za úkol najít japonské letadla a navést tam stíhačky Hellcat. Když spatřili asi 20 japonských bombardérů v několika formacích Avenger zahájil palbu. První bombardér byl sestřelen. Jeden japonský bombardér se dostal za „Drsňáka o’Hera“ a zahájil palbu. Hellcat se naklonil na stranu a zmizel v tmě. Nikdo ho už nikdy neviděl. Japonský útok se sice podařilo zastavil, ale ztráta tohoto leteckého esa byla velká. Zemřel jeden z nejlepších pilotů amerického námořnictva. Ostatní Černí panteři ale naštěstí bezpečně přistáli.

Nyní dostala letadlová loď USS Enterprise nové rozkazy: měla zaútočit na atol Truk, kde byla jedna z největších a nejdůležitějších japonských námořních základen. Všichni piloti na Enterprise z tohoto atolu měli strach. Spolu s Enterprise plulo dalších 8 letadlových lodí, 6 bitevních lodí, 10 křižníků a desítky torpédoborců. Ráno 16. února 1944 z letadlové lodi Enterprise vzlétlo 12 stíhacích letounů Hellcat a ty se připojily k asi 60 stíhačům z ostatních letadlových lodí. Těchto 72 stíhaček mělo získat nad atolem Truk vzdušnou nadvládu. Z Truku proti nim vzlétlo asi 50 japonských Zer a ostatních stíhacích letounů. Japonská letadla byla rozprášena, Američané ztratili asi jen 4 Hellcaty. Poté vzlétla peruť 12 torpédových bombardérů TBF-Avenger z Enterprise a setkala se s jinou perutí z USS Yorktown, nové letadlové lodi pojmenované podle potopené sesterské lodi Enterprise. Když Avengery shodily své tříštivé a zápalné bomby, z Enterprise vzlétla letka 10 střemhlavých bombardérů SBD-Dauntless a letěli na lodě v přístavech. Ale protože Japonci tento útok očekávali, tak většina velkých lodí v přístavech nebyla. Naštěstí tam stále zůstaly 3 křižníky, 8 torpédoborců a mnoho nákladních a podpůrných lodí. Mnoho plavidel bylo poškozeno asi půltunovými bombami ze střemhlavých bombardérů. Poté začaly tyto bombardéry útočit svými kulomety na menší lodě. Další letecké útoky pokračovali celý den. Za tento den svrhla Enterprise ze svých letonů více než 900 tun výbušnin. V noci se k Americkému operačnímu svazu přiblížily japonské dvoumotorové bombardéry G4M. Jeden bombardér shodil svoje torpédo a poškodil jednu Americko letadlovou loď. Enterprise ale zůstala nepoškozená. V noci 17 února odstartovala z Enterprise letka 12 torpédových bombardérů TBF-Avenger vybavená palubními radary. Poté všech 12 bombardérů shodilo své bomby na Japonské lodě a potom se bombardéry začali vracet na Enterprise. Dva tankery a jedenáct nákladních lodí byly zneškodněny. Bombardéry přistály na Enterprise v okamžiku, když začalo svítat. Přistálo ale pouze jedenáct z dvanácti bombardérů. Další den útočily na Truk další bombardéry a stíhače ze všech letadlových lodí. Většina lodí v přístavech byla potopena a další útoky už neměly smysl. Letadla ve vrátila na letadlové lodě a Enterprise odplula. Truk už nebyl pro Americké síly nebezpečím.

Enterprise se vrátila na atol Majuro v Marshallových ostrovech, aby provedla nutné opravy před dalšími bojovými operacemi a aby doplnila zásoby.

Protože se Japoncům na atolu Truk podařilo zrekonstruovat a měli na něm plně funkční základnu, a proto se 29. dubna 1944 Enterprise spolu s ostatními letadlovými loděmi vrátila k atolu Truk, aby ho definitivně zneškodnila. Protože Japonci vybudovali kolem základny silnější protiletadlové kanony, takže bude složitější se k základně dostat. Ráno vzlétly stíhače Hellcat, aby vyčistily cestu bombardérům. Poté vzlétly torpédové a střemhlavé bombardéry. Bombardéry a stíhače celý den ostřelovali japonská letiště, lodě a letadla. Další den bombardování pokračovalo. Japonská palba byla od předchozího útoku na atol Truk přesnější. Japonci sestřelili 3 Avengery z Enterprise, ale naštěstí to posádka přežila. Američané zničili 3 lehké křižníky, 4 torpédoborce, 3 hlídkové lodě, asi 36 nákladních a pomocných lodí a asi 270 letounů. Japonci poškodili jednu letadlovou loď a sestřelili 25 letadel. Japonci až do konce války nemohli využívat atol Truk jako plně fungující základnu.

Třináctého Června 1944 z Enterprise a z dalších letadlových lodí amerického operačního svazu vzlétaly letadla, aby ostřelovala a bombardovala ostrov Saipan. Útok trval asi dva dny, aby se poté mohly vylodit příslušníci námořní pěchoty. Americké bitevní lodě třídy Iowa ostřelovaly Saipan svými děly ráže 406mm. V noci 14. června Američané pomocí ponorky zjistili, že velký japonský námořní svaz se blíží k ostrovu Saipan. V japonském námořním svazu byly letadlové lodě jako například Shokagu, nebo Zoikagu, se kterými se Enterprise setkala už u Pearl Harboru, nebo u Šalamounových ostrovů. V tomto námořním svazu plula také největší a nejmodernější japonská loď: Taiho. Tato loď mohla nést jenom 61 letadel, ale měla pancéřovanou palubu a měla 2 hangárové paluby. 15. června 1944 se měly Američané vylodit na ostrově Saipan. Enterprise vyslala střemhlavé bombardéry SBD-Dauntless, bombardéry TBF-Avenger a stíhače F6F-Hellcat, aby oslabili Japonce svými bombami, kulomety, a raketami. Když letouny z letadlových lodí ostřelovali a bombardovali japonské pozice, tak se 20 000 příslušníků námořní pěchoty vylodilo na ostrově. Večer se k americkému operačnímu svazu přiblížily japonské bombardéry. Žádná americká loď nebyla potopena, ale byli zabiti 3 námořníci, kteří se stali obětí střelby z vlastních lodí. Americká ponorka, která zpozorovala letadlovou loď Taiho na ní vystřelila 6 torpéd. Jedno se trefilo. Taiho plula dál, ale japonští námořníci nevěděli, že Taiho za nějakou dobu exploduje. Poté z Enterprise odstartovaly stíhače F6F-Hellcat, aby odrazili japonský útok. Japonci zasáhli jedinou americkou loď. Útok pokračoval další čtyři hodiny. Japonci ztratili asi 400 letounů, a ani jedna americká loď nebyla potopena. Této události se také říká „Střílení krocanů“. .Piloti z Enterprise sestřelili toho dne asi 70 letadel. Nato se americké ponorce podařilo torpédovat a potopit japonskou letadlovou loď Shokagu, která pomáhala při útoku na Pearl Harbor. Zároveň explodovaly benzínové páry v letadlové lodi Taiho. Výbuch roztrhl pancéřovanou palubu této lodi. Další den našly bombardéry Velký japonský svaz. Hned odstartovaly americké bombardéry a stíhače, aby zničily všechny japonské lodě. V půl sedmé večer se ocitly na nepřátelskými loděmi. Mnoho japonských lodí bylo poškozeno, nebo zničeno. Když se američtí piloti vraceli na své letadlové lodě byla už tma. Později se zjistilo, že se naštěstí z Enterprise se neztratil ani jeden pilot. Ostatní přistáli, nebo (ve většině případů) byli vyloveni z moře. Z celé americké flotily bylo ztraceno ale asi 100 letadel a asi 50 letců. Ostrov Saipan se nakonec podařilo obsadit.

Nyní se americký operační svaz včetně Enterprise nacházel v Leytském zálivu. K němu se teď blížil japonský námořní svaz. 24. října 1944 americké průzkumné letouny objevily japonský svaz, zjistili, že v něm nejsou žádné letadlové lodě, ani největší japonské bitevní lodě Musashi a Yamato. Americké střemhlavé bombardéry z průzkumné perutě zahájily útok na japonské bitevní lodě, zatímco stíhačky F6F-Hellcat ostřelovaly torpédoborce a křižník. Útok způsobil Japoncům velké škody, ale i přes to zůstaly bitevní lodě bojeschopné. Toto ale byla pouze japonská lest, protože se k americkým lodím blížila větší japonská flotila, ve kterém byly i dvě největší bitevní lodě Musashi a Yamato. Když Američané uviděli japonský střední svaz (ve kterém byly Musashi a Yamato) okamžitě zahájili útok. Velkým bitevním lodím tento útok průzkumných letounů ni vážného neudělal a tyto lodě pokračovaly bez zpomalení dál. Druhá vlna bombardérů soustředěná na Musashi tuto bitevní loď poškodila a ta plula pomaleji. Třetí vlna (kde byly i letouny z Enterprise) už Musashi definitivně potopila. Japonci obrátili svůj střední svaz, aby to vypadalo, že ustupují. Současně plula ze severu flotila japonských letadlových lodí. Ale to měla být jen návnada. Admirál Holsey si myslel, že bitevní loď Yamato a její operační svaz se stáhli a začal se soustředit na letadlové lodě na severu. Ale Japonci jenom se svým středním svazem pouze udělali otočku, a blížili se k ostrovu Leyte. Většina amerického operačního svazu se vydala na sever zničit Japonské letadlové lodě. Po odplutí Holseyho flotily měli Japonci k ostrovu Leyte volnou cestu. K jihu Leytského zálivu připlul japonský jižní svaz. Díky torpédovým člunům, které zde hlídkovaly se Američané dozvěděli o útoku zavčas. Na místo bylo posláno několik bitevních lodí a křižníků. Tento útok byl odražen. Útok amerických letadel na japonské letadlové lodě by úspěšný. K americkým silám, které se vyloďovaly na ostrově Leyte se mezitím přiblížil střední japonský svaz. Japonci měli velkou přesilu. I přesto se velitel torpédoborce USS Jonston rozhodl zaútočit. Poručík komandér Ernest E. Evans vyrazil přímo proti japonskému svazu. Aby mohl požít torpéda musel plout ještě 8 km. Tento útok inspiroval i ostatní velitele, a za torpédoborcem USS Jonston se vydaly další torpédoborce. Útok poručíka komandéra Evanse byl úspěšný. Hned jak se dostal na dostřel, vystřelil torpéda. Hned první torpédo japonskému křižníku ustřelilo příd. Japonský střední svaz byl zmaten. Japonci si mysleli, že na ně útočí ještě nějaká větší flotila. Nakonec se japonští velitelé rozhodli, že se musí stáhnout. Bohužel se hrdinný torpédoborec USS Jonston i se svým hrdinným velitelem poručíkem komandérem Evansem potopil pod palbou japonských torpédoborců. Pro Japonce byly tyto bitvy totální katastrofou. Bitva v Leytském zálivu se stala největší námořní bitvou v historii lidstva.

Letadlová loď CV-6 USS Enterprise byla modernizována a dostala nové označení. CV-6 se změnilo na CV(N)-6 (N-znamenalo, že může provádět noční operace), ke všem bombardérům Avenger byl přidán palubní radar a také bylo přidáno osvětlení paluby pro noční přistávání.

Pátého ledna 1945 se Enterprise setkala se svým operačním svazem. Celkově se skládal asi z 116 lodí. Desátého ledna 1945 v noci vzlétly z paluby Enterprise perutě bombardérů a stíhaček, aby zaútočili na japonský konvoj. Lehké bombardéry TBF-Avenger vybavené radarem a bombami útočili na lehké křižníky a nákladní lodě. Stíhačky F6F-Hellcat nově vybavené neřízenými raketami HVAR útočili na torpédoborce a na nákladní lodě. Většina japonských lodí byla potopena. Další dny bombardovaly v noci města obsazená Japonci jako například Saigon, Canton, nebo Hong Kong. O dva týdny později měla Enterprise zaútočit na přístav Kiirun na Taiwanu a měla zde zničit japonské lodě a zásoby. 22. ledna 1945 ve dvě hodiny ráno odstartovalo z paluby Enterprise 7 bombardérů Avenger. Každý byl vybaven palubním radarem, dvěmi čtvrttunovými bombami a šesti raketami HVAR ráže 127mm. Velitel Bill Martin vystoupal do výšky 2500m a protiletadlové kanony řízené radarem se zaměřili na něj. Díky tomu na ostatní bombardéry protiletadlové zbraně nestřílely a bombardéry se mohli soustředit na svoje cíle. I přes to se Japoncům podařilo sestřelit 3 americká letadla.

19. února 1945 začala spojenecká invaze na Iwo Jimu. Celý týden Američané ostřelovali ostrov, a když byla na ostrově Iwo Jima vztyčena americká vlajka jako počátek invaze, byt to signál pro Enterprise že může odplout. 20. března 1945 se Enterprise vracela na základnu. Odpoledne na Enterprise zaútočila první vlna japonských útoků. Jako první shodil japonský střemhlavý bombardér svoji čtvrttunovou bombu. Naštěstí bomba spadla asi 15 metrů od Enterprise. Poté ale Enterprise omylem zasáhla loď z vlastní flotily. Zároveň ještě další střemhlavý bombardér shodil svou bombu a na Enterprise vypukl požár. Hasičské sbory na Enterprise ale požár uhasily do 45 minut.

1. dubna 1945 byla Enterprise se svým operačním svazem u Okinawy, aby podpořili pozemní útok půl milionu vojáků. V americkém operačním svazu bylo asi 1300 lodí. 11. dubna se objevily první letky kamikaze (sebevražedné letky, kamikadze znamená „Božský vítr“). Jednomu letounu kamikadze se podařilo zasáhnout trup lodi, ale naštěstí nebyl nikdo zabit. Večer 12. května vzlétly střemhlavé bombardéry k nočnímu útoku na letiště v Sasebo a v Nagasaki. Útok byl úspěšný. Když o dva dny později zaútočily letky kamikaze znovu, jeden japonský letoun se zřítil přesně na letecký výtah číslo jedna. Enterprise byla v plamenech na naklonila se o dva metry. Na palubě zemřelo 13 mužů a asi 60 bylo zraněno. Díky těmto obrovským škodám se musela Enterprise vrátit do přístavu ve státě Whasington. Mezitím skončila válka. Protože se na to, aby se z Enterprise stalo plovoucí muzeum nesehnalo dost peněž, tak byla tato nejčastěji vyznamenávaná loď CV(N)-6 USS Enterprise prodána do šrotu.

Zepředu: USS Saratoga (CV-3), USS Enterprise (CV-6), USS Hornet (CV-12), USS San Jacinto (CVL-30)

Citace zde

Top